|
|
Když je všeobecná sestra muž...
Tomášková, Vanda ; Růžička, Michal (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
V budoucích letech čeká zdravotní a sociální systém v České republice z důvodu očekávaných odchodů do penze významné prohloubení deficitu všeobecných sester. Jednou ze strategií, která by mohla pomoci snížit dopady nedostatku zdravotnických pracovníků v této profesi je nalákat do ní více mužů. Tato diplomová práce se zabývá integrací mužů do týmů s majoritním zastoupením žen na jednotkách intenzivní péče. Cílem diplomové práce bylo zjistit jakým způsobem ovlivňují změny v genderové kompozici těchto původně čistě ženských týmů procesy spjaté se skupinovou dynamikou. Dílčími cíli bylo jednak nalezení vhodné strategie, která by usnadnila vstup mužů do týmů s majoritním zastoupením žen a dále také identifikace schopností a dovedností, kterými by muži mohly obohatit dosavadní způsob poskytování ošetřovatelské péče. Prostřednictvím takto získaných informací bychom měli být schopni přijmout adekvátní opatření, která budou podporovat nejen nábor, ale i retenci nových zaměstnanců. Klíčovou výzvou v této oblasti bude zajistit transparentnost a rovné podmínky pro ženy i muže, které se pro práci v této profesi rozhodnou. Klíčová slova: gender, genderové stereotypy, skupinová dynamika, lidské zdroje, všeobecná sestra, muž
|
|
|
Podmínky přijetí pozice putovní sestry v nemocničním zařízení
Čiperová, Veronika ; Drábková, Hana (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
v ČJ: Diplomová práce se zabývá novou možností role sestry v nemocničním zařízení. Putovní sestra je zdravotnický pracovník, který pracuje v místě aktuální potřeby. Jedná se pouze o pozici sestry v rámci zdravotnických zařízení. Cílem diplomové práce bylo stanovit, jaké podmínky by měla putovní sestra splňovat, aby byla přijata v nemocničním zařízení. Pro výzkumnou část práce byla využita metoda dotazování za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Z výsledků výzkumu vyplývá, že putovní sestra by měla pro kladné přijetí splňovat podmínky pro vzdělání sester v České republice stanovené právním řádem. Spolu s tím se vážou i dostatečné znalosti z praxe a orientace v oblasti ošetřovatelské péče. Mezi požadované charakterní rysy putovní sestry patří zejména komunikace, flexibilita, týmovost a empatie. Z výsledků také vyplynulo, že pro fungování putovní sestry je nutné vytvořit podmínky a stanovit hranice, za jakých bude ve zdravotnickém zařízení putovní sestra pracovat. Informace byly čerpány z databází: EBSCO, PubMed a MEDLINE. Dále v anglických i českých periodikách spolu se zdroji z internetových webů.
|
|
|
Práva pacientů z pohledu pacientů
ZRNOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je věnována právům pacienta v souvislosti s ošetřovatelstvím. Pacienti mají řadu práv, která se týkají poskytování zdravotní péče. Tato práva zahrnují právo na informace o svém zdravotním stavu a léčbě, právo na volbu lékaře a poskytovatele zdravotních služeb, právo na soukromí a ochranu osobních údajů, právo na respektování svých náboženských a kulturních zvyklostí, právo na soukromí během hospitalizace, právo na spravedlivé a rovné zacházení bez diskriminace a mnoho dalších. Tato práva jsou chráněna zákony i regulacemi v oblasti zdravotnictví, a pacienti mohou požádat o jejich dodržování, pokud jsou narušena. Je důležité, aby pacienti byli informováni o svých právech, a aby jim bylo umožněno je aktivně využívat, aby mohli získat kvalitní zdravotní péči a respektování svých práv. Cílem práce je zjistit informovanost pacientů o jejich právech a zjistit dodržování vybraných práv z pohledu pacienta. Cíle bylo dosaženo pomocí kvantitativního výzkumu, jehož součástí je dotazník vlastní tvorby. Výzkum byl prováděn v nemocnicích krajského typu u pacientů bez smyslových poruch. Výsledky výzkumu budou sloužit zejména managementu poskytování zdravotních služeb pro optimalizaci, pro zdravotní pracovníky a studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Zásady přípravy a podávání vybraných léčivých přípravků v intenzivní péči
ZÁRUBA, Petr
Medikační pochybení patří dle Evropské unie k velmi častým nežádoucím událostem souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb. Bezpečnost poskytování ošetřovatelské péče je základním indikátorem kvality poskytovatelů zdravotních služeb. Jednou ze základních činností všeobecných sester je příprava a podávání léčivých přípravků, během nichž lze, zejména v intenzivní péči, i při sebemenším nedodržení zásad poškodit pacienta. Je proto nezbytné, aby všeobecné sestry při přípravě a podávání léčivých přípravků důsledně dodržovaly bezpečnostní předpisy, vnitřní směrnice poskytovatelů zdravotních služeb, doporučení světové zdravotnické organizace, a postupovaly v souladu s národními ošetřovatelskými standardy, pomocí kterých lze případnému pochybení efektivně předcházet. V klinické praxi mohou být tato opatření všeobecnými sestrami z různých důvodů nedodržována, a proto je důležité je stanovit a analyzovat. V teoretické části byl definován legislativní rámec přípravy a podávání léčivých přípravků v České republice. Dále byly popsány obecné principy zacházení s léčivými přípravky spjaté s problematikou medikačních pochybení v kontextu kvality zdravotních služeb a byly vymezeny formy léčivých přípravků a způsoby jejich aplikace. Cílem praktické části práce bylo zjistit jakými znalostmi disponují sestry pracující v intenzivní péči, zda tyto znalosti uplatňují v pracovním procesu a také zjistit, zda pozorují u svých kolegů/kolegyň nedostatky spojené s přípravou a podáváním léčivých přípravků. S tímto záměrem byly stanoveny čtyři hypotézy a šest výzkumných otázek. Ke sběru dat byla použita jednak kvantitativní metoda, technika nestandardizovaného dotazníku. Po kvantitativní metodě proběhla metoda kvalitativního šetření pozorováním a technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen nelékařskými zdravotnickými pracovníky (všeobecnými sestrami, zdravotnickými záchranáři) pracujícími na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péče nemocnic okresního typu. Kvantitativní data byla zpracována pomocí popisné statistiky tabulkami a grafy, kvalitativní pak pomocí schémat a diagramů.
|
|
|
Používání omezovacích prostředků na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce je prací teoretickou i praktickou. V první části teorie se zaměřuje na agresivního pacienta, příčiny agresivity, projevy, prevenci, léčbu a přístup k agresivnímu pacientovi. Zmiňuje se také o agresivitě v nemocnicích. Ve druhé části jsou tématem omezovací prostředky, které se často používají právě u agresivních pacientů. Blíže pojednává o druzích omezovacích prostředků, o zásadách při jejich používání, o zákonech, kterými se řídí, o dokumentaci a o ošetřovatelské péči o pacienta v omezení. Výzkumné cíle: V této bakalářské práci byly stanoveny 3 cíle. Prvním bylo zmapovat zkušenosti sester s omezovacími prostředky v praxi. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj mají sestry k těmto prostředkům. Třetím cílem bylo zjistit, jaké nedostatky vidí sestry v problematice používání omezovacích prostředků. Výzkumné otázky: K cílům práce byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jaké zkušenosti mají všeobecné sestry s používáním omezovacích prostředků? 2. Jaký postoj zaujímají všeobecné sestry k omezovacím prostředkům? 3. Vnímají všeobecné sestry nějaké nedostatky v používání omezovacích prostředků? Metodika: V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat probíhal polostrukturovanými rozhovory, které byly prováděny s všeobecnými sestrami na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje. Výběr informantů byl záměrný, jejich celkový počet byl 12. Výsledky: Pomocí analýzy dat metodou tužka papír jsme vytvořili 3 kategorie otázek a 21 podkategorií. Všechny sestry mají z praxe zkušenost s používáním kurtů a medikací. Četnost jejich používání se liší dle oddělení, na kterém pracují. Téměř polovina sester má špatnou zkušenost s nesprávným použitím restriktivních prostředků. Postoje sester mírně převažují kladné převážně z důvodu ochrany pacienta a personálu. Z pohledu sester převažují v restriktivních prostředcích jejich pozitiva nad negativy. Polovina sester se vyjádřila, že si uvědomuje nedostatky v této problematice. Nejčastěji zmiňovaným byla nedostatečná dostupnost sanitářů či ochranky na oddělní.
|
|
|
Časový snímek práce všeobecných sester na standardním pracovišti
POSTLOVÁ, Kristina
Bakalářská práce pojednává o časovém snímku práce všeobecných sester na standardním pracovišti. V teoretické části jsou popsány informace o výkonu povolání a vzdělání v oboru všeobecná sestra (podmínky pro výkon povolání, kvalifikační, specializační a celoživotní vzdělávání). Dále jsou popsána specifika výkonu povolání všeobecná sestra včetně kompetencí, je vymezena ošetřovatelská péče zajišťovaná všeobecnými sestrami a je představena také dokumentace poskytovatelů zdravotních služeb, která je vedena všeobecnými sestrami. Další část bakalářské práce pojednává o analýze práce v ošetřovatelství, představuje její metodologii (snímek pracovního dne, pozorování, rozhovor), jež byla využita pro vypracování výzkumné části práce. Porovnány jsou také nástroje sloužící pro měření pracovní zátěže všeobecných sester na standardním pracovišti s totožnými nástroji využívanými na jednotkách intenzivní péče. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké činnosti vykonává všeobecná sestra v průběhu směny včetně časové náročnosti těchto činností a následné zmapování námětů na optimalizaci práce navržených pozorovanými všeobecnými sestrami na standardním pracovišti. Výzkumná část je realizována pomocí kvalitativní metody výzkumu, kdy výzkumný vzorek tvoří všeobecné sestry z vybraného standardního pracoviště. Pomocí polostrukturovaného pozorování časového snímku práce všeobecných sester jsou shromažďovány časové údaje o využívaném času pro jednotlivé vykonávané činnosti. Prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru jsou zjišťovány návrhy všeobecných sester na optimalizaci práce na standardním pracovišti z hlediska času.
|
|
|
Život pacienta po chirurgické léčbě pro maligní nádory kůže
KOLDOVÁ, Miroslava
Abstrakt: Tato bakalářská práce se věnuje životu pacientů po chirurgické léčbě pro maligní nádory kůže. Cíle práce: Zjistit, jak pacienti vnímají svůj život po chirurgické léčbě pro maligní nádor kůže. Zjistit, jaká je informovanost pacientů o režimových opatřeních po chirurgické léčbě pro maligní nádor kůže. Metodika a výzkumný soubor: Na základě zvolených cílů byly vytvořeny výzkumné otázky. Jak pacienti vnímají svůj život po chirurgickém odstranění maligní nádoru kůže? Jaká je informovanost pacientů o režimových opatřeních po chirurgické léčbě pro maligní nádor kůže? Pro uskutečnění mého výzkumného šetření jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii, kdy se technikou sběru dat staly polostrukturované rozhovory. Výzkumný soubor tvořilo 12 pacientů, kteří si prošli chirurgickou léčbou maligní nádoru kůže. Pacienti byli záměrně oslovování za pomoci sociální sítě Facebook. Získané informace byly zpracovány metodou tužka - papír. Výsledky: Výzkumné šetření prokázalo, že pacienti v nynějším životě pociťují omezení v rámci ochrany před slunečním zářením, které jim neumožňuje věnovat se naplno svým aktivitám. Došlo u nich ke změně životních hodnot, narušení obrazu těla a potýkají se s neustálým strachem z relapsu onemocnění. Dále bylo zjištěno, že pacienti nejsou dostatečně informování o režimových opatřeních, což je často zapříčiněné nedostatkem času, empatie a ochoty pro sdělování informací ze stran zdravotnického personálu. Praktickým výstupem z bakalářské práce je vytvoření Informačního letáku pro pacienty a zároveň může být nápomocen k doplnění informací pro střední zdravotnický personál. Doporučení pro praxi: Doporučuji zahrnout do vzdělávání sester problematiku sdělování informací a edukaci v péči o nemocné s maligním onemocněním kůže. Vhodné je doporučit vzájemnou spolupráci s rodinnými příslušníky nemocného.
|
|
|
Odborná praxe pohledem studenta ošetřovatelství
ŠKRDLETOVÁ, Adéla
Úvod: Práce se zaměřuje na problematiku vzdělávání všeobecných sester. Podrobněji je zaměřena na odbornou ošetřovatelskou praxi. Vzdělávání sester je nezbytné pro zajištění kvalitní a bezpečné péče. Praktické vyučování tvoří velkou část pregraduálního vyučování, proto je potřeba mu věnovat náležitou pozornost. Studenti během praxe nabývají teoretické a praktické znalosti a zkušenosti, které jsou důležité pro jejich budoucí profesní činnost. Cíl práce: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit názory studentů spojené s odbornou ošetřovatelskou praxí. Metodika: K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní výzkumná metoda. Sběr dat byl uskutečněn pomocí polostrukturovaného rozhovoru se studenty všeobecného ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Rozhovory byly rozděleny do tří kategorií pro lepší přehlednost a celkový počet otázek byl 28. Získané informace byly analyzovány s využitím otevřeného kódování. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že očekávání studentů je spíše pozitivní a spočívá ve zdokonalení se v praktických dovednostech, získání samostatnosti při vykonávané praxi, nabytí sebevědomí a větší rozhled při výběru budoucího zaměstnání. Spolupráce s ošetřovatelským personálem spočívá na individuální rovině, ovlivněna především osobností sestry. Zkušenosti studentů na praxi jsou pozitivní, neutrální i negativní, ovlivněné především personálem a jejich zájmem o studenty, typem oddělení, mentoringem, stresem a vybavením oddělení. Závěr: Výsledky ukazují, že studentům na odborné praxi musí být věnována náležitá pozornost. Spokojenost studentů je důležitý faktor, který by měl být společným primárním zájmem vyučujících a personálu.
|
|
|
Subjektivní vnímání únavy sester na oddělení s Covid-19 pozitivními pacienty.
Vosátková, Laura ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pracovní zátěží sester pečujících o COVID-19 pozitivní pacienty. Cílem dotazníkové šetření bylo zjistit míru pracovní zátěže těchto sester a zjistit, zda míra pracovní zátěže oddělení Covidového typu převyšuje míru pracovní zátěže standardního neCovidového oddělení. Sběr dat probíhal na lůžkových, JIP a ARO odděleních benešovské nemocnice Rudolfa a Stefanie, která pečovala o COVID-19 pozitivní pacienty. Dotazníkové šetření probíhalo od listopadu 2021 do ledna 2022. Cílovou skupinu respondentů tvořily praktické a všeobecné sestry. Pro zpracování dat byl použit datový list vytvořený programem Microsoft Excel, pro základní statistické analýzy a vytvoření tabulek četností program STATISTICA CZ 12. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že podíl, resp. míru subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly přetížení uvedlo 73,44 % respondentů. Podíl subjektivních prožitků, které na Covidovém oddělení odpovídaly monotonii uvedlo 90,63 % respondentů. Podíl kombinace subjektivních prožitků přetížení a monotonie uvedlo 67,19 % respondentů. Pracovní zátěž na oddělení s COVID-19 pozitivními pacienty nepříznivě prožívalo 20,31 % respondentek a 1,56 % respondentů. Lze usoudit, že při výkonu práce pocit časové tísně je přítomný na standardních neCovidových odděleních i...
|
|
|
Deeskalace agresivního chování pacienta na psychiatrickém oddělení
Černý, Jan ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce "Deeskalace agresivního chování pacienta na psychiatrickém oddělení" se zabývá problematikou výskytu agrese, její prevencí a efektivním řešení. Cílem práce bylo zjistit četnost výskytu agrese, jejímu typu, příčiny a způsobu řešení. Dalším cílem práce bylo zjistit četnost školení, která respondenti absolvovali, a jejich zájem o případnou nabídku školení zaměřeného na zvládání agrese. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky, popis deeskalačních technik a dalších možností zvládání agrese a jejímu předcházení. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky jiných odborných výzkumů. Metodou výzkumného šetření byl dotazník vlastní konstrukce, který byl distribuován všeobecným a praktickým sestrám Psychiatrické nemocnice Bohnice. Do vlastní studie bylo zahrnuto 108 řádně vyplněných dotazníků. Výsledky: Bylo zjištěno, že se více než 58 % respondentů setkává s verbální agresí minimálně jednou v týdnu a téměř 29 % respondentů se minimálně jednou v týdnu setká s agresí brachiální. Vzhledem k takto častému výskytu agrese bylo pouze necelých 59 % dotazovaných alespoň jednou v uplynulých pěti letech proškoleno v řešené problematice. Závěr: Z vlastního výzkumu vyplývá nutnost zaměření se na problematiku zvládání agrese a...
|
host ::
RSS.